od

Muzikoterapie ve skupině

Muzikoterapie ve skupině
od

Působení muzikoterapie na individuální úrovni

Muzikoterapie je využití hudby pro dosažení určitých cílů pro jedince nebo skupinu v rámci řízených sezení. 

Prokázané účiniky muzikoterapie na jedince:

Všechny tyto benefity představují nepochybně velký přínos pro osobní zdraví, motivaci a výkonnost  jednotlivců a působí také jako prevence proti syndromu vyhoření a jiných problémů spojených s náročností profese případně náročnými situacemi v osobním životě. Muzikoterapie je také významným nástroje pro zvýšení neuroplasticity mozku (Stegemoller 2014), což v důsledku znamená rozšíření schopnosti se učit nové věci a zároveň podporuje zdravou interakci obou mozkových hemisfér (Xu 2022), což má samozřejmě pozitivní vliv na paměť a pozornost a kognitivní schopnosti.

 

muzikoterapeutické působení ve skupině

Prohloubení interpersonálních vztahů ve skupině je jedním z významných efektů muzikoterapeutického působení. Součástí programu je tzv. Muzikoterapeutický Orchestr, který automaticky vytváří kooperativní vnímání ve skupině, účastníci odkládají své standardní, kompetitivní nastavení a stávají se vnímavější ke svému okolí.

Muzikoterapeutický orchestr je technika, která zprostředkuje účastníkům zkušenost “souznění se skupinou”. Jedná se o vytváření hudebního obrazu více lidmi, který není možné vytvořit bez vnímání ostatních a také není možné v této aktivitě jako jednotlivec “vyhrát” není tedy nutné s ostatními “závodit”.

 V této situaci mají jednotlivci možnost se bezpečně otevřít v rámci skupiny a opustit svoje standardní kompetitivní nastavení a naladit se na režim spolupráce. Jedná se o podvědomou reakci na bezpečí situace společné aktivity orientované na výsledek, jehož kvalita nemá žádný důsledek na další život jedinců ve skupině. Komunikace v rámci této aktivity neprobíhá prostřednictvím jazyka, nespouští tedy přednastavené vzorce chování k druhým lidem. Účastníci  vnímají jaké zvuky a rytmy vydávají kolegové ve skupině a automaticky se přizpůsobují celku.

Obvykle jsme svědky kultivace mezilidských vztahů v různých skupinách, obzvláště při dlouhodobém působení, ale i jednorázové sezení dokáže vytvořit změnu v nastavení komunikačních vzorců a kooperativního nastavení skupiny. Tato technika tedy představuje jedinečnou příležitost, kdy je bezpečné se otevřít v rámci skupiny a přestat vnímat ostatní členy skupiny (obvykle kolegy) jako konkurenci a místo toho se otevírá prostor pro vzájemné sladění v úrovni tónů a rytmů, ale později i v jiných oblastech.

Muzikoterapie a zvuková terapie mohou přinášet řadu různých benefitů, které jsou obvykle využívány pro klienty zařízení sociální nebo zdravotní péče. Nicméně všechny zdokumentované efekty mohou působit i na jedince v běžných situacích jako prevence vážnějších zdravotních komplikací nebo jako řešení některých běžných obtíží jako je třeba tinnitus nebo některé další méně závažné nicméně nepříjemné projevy nerovnováhy v těle.

Použitá literatura
  • 1. Hasanah, I., Mulatsih, S., Haryanti, F., & Haikal, Z. (2020). Effect of music therapy on cortisol as a stress biomarker in children undergoing IV-line insertion. Journal of Taibah University Medical Sciences, 15(3), 238-243. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7336003/
  • 2. Lorber, M., & Divjak, S. (2022). Music Therapy as an Intervention to Reduce Blood Pressure and Anxiety Levels in Older Adults With Hypertension: A Randomized Controlled Trial. Research in Gerontological Nursing, 15(2), 85-92.
  • 3. Jasemi, M., Aazami, S., & Zabihi, R. E. (2016). The Effects of Music Therapy on Anxiety and Depression of Cancer Patients. Indian journal of palliative care, 22(4), 455–458. https://doi.org/10.4103/0973-1075.191823 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5072238/
  • 4. Lv, H., Liu, C., Wang, Z., Zhao, P., Cheng, X., Yang, Z., … & Wang, Z. (2020). Altered functional connectivity of the thalamus in tinnitus patients is correlated with symptom alleviation after sound therapy. Brain Imaging and Behavior, 14, 2668-2678.
  • 5. Xu, C., He, Z., Shen, Z., & Huang, F. (2022). Potential benefits of music therapy on stroke rehabilitation. Oxidative Medicine and Cellular Longevity, 2022. https://www.hindawi.com/journals/omcl/2022/9386095/
  • 6. Aghili, M., Izadi, N., Asghari, A., & Namazi, M. (2022). The effect of music therapy on blood pressure and anxiety in children on dialysis in Taleghani Hospital in Gorgan. Zanko Journal of Medical Sciences, 22(75), 27-36.
  • 7. García-Casares, N., Martín-Colom, J. E., & García-Arnés, J. A. (2018). Music therapy in Parkinson’s disease. Journal of the American Medical Directors Association, 19(12), 1054-1062.
  • 8. Stegemöller E. L. (2014). Exploring a neuroplasticity model of music therapy. Journal of music therapy, 51(3), 211–227. https://doi.org/10.1093/jmt/thu023  https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25316915/