Prevence vyhoření je komplexní proces a zahrnuje především tzv. vhodný stres management. Stres není možné z našeho života eliminovat, nicméně se můžeme naučit ho efektivně ovládat. Muzikoterapie se stále více používá jako intervence ke snížení stresu ve zdravotnických zařízeních a v tomto prostředí jsou také prováděná testování účinnosti této metody. V lékařském prostředí může zmíněná metoda posunout výsledky pacientů, kteří trpí zvýšenou hladinou stresu, ovšem pacienti nejsou jediní kdo mohou z účinků muzikoterapie profitovat. Je známým faktem, že dlouhodobé vystavení stresovým situacím bez zajištění kompenzace způsobuje syndrom vyhoření u zaměstnanců, ale i u podnikatelů. Kompenzace trvalého stresu mohou nabírat různých podob a muzikoterapeutická setkání mohou být jednou z cest, která umožní lidem zpracovat stresové situace bez významných vlivů na jejich výkonnost v krátkodobém horizontu a jejich duševní zdraví v dlouhodobé perspektivě.
Tým vědců pod vedením Martiny de Witte z University Amsterdam provedl metaanalýzu 47 již provedených výzkumů, které se zabývaly účinností muzikoterapie a dospěl k následujícím závěrům.
Muzikoterapie je charakterizována individuálně přizpůsobenými hudebními intervencemi iniciovanými vyškoleným a kvalifikovaným muzikoterapeutem, což odlišuje muzikoterapii od jiných hudebních intervencí, jako je „hudební medicína“, která se týká především poslechových intervencí nabízených zdravotnickými pracovníky. Abychom shrnuli rostoucí objem empirického výzkumu muzikoterapie, byla provedena víceúrovňová metaanalýza obsahující 47 studií, se 76 velikostmi efektů a s 2 747 účastníky, aby se posoudila síla účinků muzikoterapie na výsledky související s fyziologickým i psychickým stresem. Zároveň byl plán otestovat potenciální moderátory účinků intervence. Výsledky ukázaly, že muzikoterapie vykazovala celkově střední až velký účinek na výsledky související se stresem (d = 0,723, [0,51–0,94]). Větší účinky byly zjištěny u klinických kontrolovaných studií (CCT) ve srovnání s randomizovanými kontrolovanými studiemi (RCT), kontrolami na čekací listině místo obvyklé péče (CAU) nebo jinými intervencemi snižujícími stres a u studií prováděných v nezápadních zemích ve srovnání se západními zeměmi. Abychom shrnuli rostoucí objem empirického výzkumu muzikoterapie, byla provedena víceúrovňová metaanalýza obsahující 47 studií, 76 velikostí efektů a 2 747 účastníků, aby se posoudila síla účinků muzikoterapie na výsledky související s fyziologickým i psychickým stresem. a testovat potenciální moderátory účinků intervence. Výsledky ukázaly, že muzikoterapie vykazovala celkově střední až velký účinek na výsledky související se stresem (d = 0,723, [0,51–0,94]). Větší účinky byly zjištěny u klinických kontrolovaných studií (CCT) ve srovnání s randomizovanými kontrolovanými studiemi (RCT), kontrolami na čekací listině místo obvyklé péče (CAU) nebo jinými intervencemi snižujícími stres a u studií prováděných v nezápadních zemích ve srovnání se západními zemí. Jsou diskuto
Zveřejněný metaanalytický přehled poskytuje důkazy, že muzikoterapie může být účinná při snižování stresu, a poskytuje ospravedlnění pro rostoucí využívání muzikoterapie prováděné kvalifikovaným muzikoterapeutem jak v praxi péče o duševní zdraví, tak v lékařském prostředí. Vzhledem k přidané hodnotě přítomnosti dobře vyškoleného a kvalifikovaného muzikoterapeuta, který muzikoterapii nabízí, je vhodné pečlivě zvážit, zda je muzikoterapie potřebná, nebo zda postačují poslechové intervence, které většinou nabízejí zdravotníci. Kromě toho jsou pro prevenci a léčbu problémů souvisejících se stresem velmi důležité nízké náklady a nedostatek vedlejších účinků muzikoterapie a středně silné až silné účinky muzikoterapie na zmírnění stresu. Nicméně s ohledem na metodologii budoucích studií důrazně doporučujeme snížit riziko selekčního zkreslení přizpůsobením se podmínkám RCT. A konečně, vývoj standardizovaných muzikoterapeutických protokolů je nezbytný pro provedení důkladnějšího výzkumu účinků muzikoterapie a pro získání lepšího náhledu na zmírňující účinky charakteristik muzikoterapie na snížení stresu.
P
de Witte, M., Pinho, A. D. S., Stams, G. J., Moonen, X., Bos, A. E., & van Hooren, S. (2022). Music therapy for stress reduction: a systematic review and meta-analysis. Health Psychology Review, 16(1), 134-159.
https://www.tandfonline.com/doi/epdf/10.1080/17437199.2020.1846580
